Lanýžové degustační menu

Morávek: Multifunkční hala může rozproudit společenský život

Morávek: Multifunkční hala může rozproudit společenský život

foto: Archiv REDSTONE REAL ESTATE, a.s.

11. 12. 2020 - 11:08

V listopadu o sobě dal opět vědět známý olomoucký podnikatel a investor Richard Morávek. A to hned ve dvou zajímavých souvislostech. Po letech se zdá, že se rozpohybuje situace okolo neutěšeného stavu olomoucké tržnice. Ještě ambicióznějším tématem je ale zveřejnění architektonicko-urbanistické studie zahrnující moderní multifunkční halu v prostorách brownfieldu bývalého VOP na Velkomoravské. Ideální důvod exkluzivně vyzpovídat přímo Richarda Morávka a dozvědět se více.

HV: Ve čtvrtek 26. listopadu jste na Radě města prezentoval návrh na vybudování multifunkční haly, respektive širší záměr na podstatě novou čtvrť na Velkomoravské. Jaké byly reakce vedení města?  

Byla to opravdu prvotní prezentace, cílem nebylo získat rovnou nějaké oficiální stanovisko města. Z tohoto důvodu můžu popsat pouze svůj subjektivní dojem. Zdálo se mi, že radní ocenili kvalitu zpracování projektu, atraktivitu designu, detailní promyšlenost členění, prostě, že je náš návrh oslovil. Záměr je míněn jako podaná ruka městu v složité situaci kolem zastaralého zimního stadionu v centru města. Město se léta neúspěšně pere s výzvou najít vícezdrojové financování pro více či méně velkorysou rekonstrukci stávající “plecharény”. My jsme si položili otázku, zda by s nalezením řešení nemohl výrazně pomoci i soukromý sektor. Naše území při Velkomoravské ulici svým rozsahem otevírá obrovské možnosti, má unikátní strategickou polohu poblíž centra města a leží přímo na hlavní městské komunikaci. Taková lokalita je ideální pro umístění staveb s řadou různých funkcí včetně veřejné infrastruktury městského a regionálního významu. Jsme zvyklí každý developerský námět do detailu promýšlet, než se rozhodneme pro jeho realizaci, a proto jsme připravili na své náklady plnohodnotnou architektonicko-urbanistickou studii. Tu jsme chtěli položit na stůl jako startovací dokument k diskusi se všemi zainteresovanými subjekty. A doprovodit ji argumenty o významu synergií s dalšími záměry v území, které mohou zásadně pomoci jak ekonomické bilanci, tak i celkové funkčnosti projektu.    

HV: V MF Dnes jsme mohli vidět reakci primátora, který to komentoval následovně: „Ta vizualizace vypadala nadmíru dobře. Já jsem poslední, kdo by bránil, aby někdo budoval takový projekt za své peníze na svém pozemku, a my se na radě o tom budeme dále bavit.“, to vypadá nadějně, ne? 

Minimálně jsme se nezasekli na negativní reakci hned na začátku. Chci zdůraznit, že nechceme na radní vyvíjet žádný nátlak, naše motivace je pozitivní. Jsme přesvědčení, že veřejné záměry takového významu jako je multifunkční hala pro sport a kulturu v krajské metropoli by se měly připravovat s vizí na mnoho desetiletí dopředu, bez kompromisů, které by v konečné podobě relativizovaly efektivnost vydání velkých finančních prostředků. Hala by měla léta perfektně fungovat a dobře sloužit, být impulsem k celkovému oživení společenského, sportovního a kulturního života. Jsme přesvědčení, že lokalita Nová Velkomoravská takové řešení umožňuje, rada města si však zaslouží prostor pro pečlivé promyšlení a zvážení všech aspektů problematiky.

HV: Je ovšem zřejmé, že i Váš projekt počítá s nějakým modelem spoluúčasti města, kraje, státu. O tom se ale primátor nezmiňuje. Jak realisticky to v současné době vidíte, kdy se přední představitelé města netají tím, že město je ve velmi špatné finanční kondici? 
 
Jsme si plně vědomi toho, že město není v dobré finanční kondici. Právě proto zvažujeme, zda bychom nebyli schopni pomoci zajistit prostředky na vstupní investici, které předběžně odhadujeme na cca 1,2 miliardy korun. Mohli bychom se též pokusit pomoci prověřit možnost pokrýt část úvodní investice z dotací. Skupina Redstone financuje své záměry kombinací vlastních zdrojů a bankovních úvěrů, používáme i dluhopisové instrumenty. Jsme zároveň přesvědčeni, že soukromý sektor má z principu lepší schopnost takové zařízení efektivně řídit, zajistit jeho celoroční provoz tak, aby obsahoval nejen aktivity, které prostředky spotřebovávají, nýbrž i takové, které prostředky generují. Multifunkční hala je totiž taková malá továrna na zábavu, sport a doprovodné služby. Vyžaduje každodenní řízení, flexibilitu, improvizaci, a to není šálek kávy pro veřejný sektor. Samozřejmě počítáme i s finanční spoluúčastí města a kraje, je to běžné, vždyť zařízení plní významné veřejně prospěšné funkce pro město i pro kraj. Pokud samosprávy projeví o prověření spolupráce zájem, jsme připravení vypracovat konkrétní návrh ekonomického modelu spolupráce soukromého a veřejného sektoru při výstavbě a provozování multifunkční haly. 

HV: V čem je podle vás tento projekt lepší než dříve zamýšlený projekt v místech dnešní Plecharény? A neobáváte se, že město bude chtít upřednostnit svůj původní záměr, do jehož projektové přípravy již investovalo nemalé částky?  

Už jsem zdůraznil, že je plně v kompetenci radních zvážit všechny aspekty situace včetně minulých investic. Jsme však přesvědčeni, že o ekonomickém úspěchu projektu budou rozhodovat také synergie s nejrůznějšími aktivitami v okolí, aby se různé funkce navzájem doplňovaly a přispívaly k ekonomické logice záměru. V naší lokalitě plánujeme celou řadu aktivit, které s halou tyto synergie mohou tvořit. Zároveň lze v lokalitě, kde začínáte tak říkajíc od nuly, velkoryse vyřešit veškeré zázemí, které je nutné, aby hala fungovala. Představte si v Olomouci koncerty, které znáte dnes z Prahy, Brna, či Ostravy, na které dojíždějí návštěvníci z celého kraje, celé ČR a občas i ze zahraničí. Budou potřebovat pohodlně zaparkovat a očekávat řadu služeb, na které jsou zvyklí z jiných metropolí. Takový nápor ve stísněné lokalitě v centru města je obtížně představitelný, rezignace na takové akce by přitom znamenala významné omezení ekonomické rentability projektu.

HV: Nechal jste se slyšet, že je reálné zahájit realizaci v roce 2023. Je ale pravděpodobné, že je nejprve potřeba mít na území regulační plán a zcela jistě i další nespočet formálních náležitostí. Není to běh na delší trať? Už dlouhodobě přeci vidíme, jak pomalu běží stavební proces v ČR.  

Hned po akvizici lokality na Velkomoravské jsme zahájili přípravu pro demolici objektů po bývalém VOP, kterou chceme zahájit v příštím roce. Připravujeme také podklady pro regulační plán. Soukromý sektor je zvyklý pracovat rychle a efektivně jak v projekční fázi, tak i ve fázi výstavby. Samozřejmě nás čekají náročné administrativní schvalovací procesy, ale zkušenost říká, že “kde je vůle, je i cesta”. Věříme, že pokud bychom s politickým vedením města našli shodu na veřejném přínosu záměru, že vlastní úřední proces bude probíhat v rozumné rychlosti. Za nás můžeme garantovat, že všechny podklady pro příslušná rozhodnutí budou zpracovány kvalitně a včas. 

HV: Jak náročné je ufinancovat multifunkční halu, respektive její následný provoz? Je pravda, že např. ze strany sportovních klubů je po kvalitním sportovním zázemí velká poptávka. Na druhou stranu vše je pak i o finančních možnostech klubů, které jsou také značně omezené. 

Je potřeba zdůraznit, že nejen bez vůle samospráv, ale i bez souhlasu sportovních klubů není takový záměr představitelný a realizovatelný. Určitě bude náročný úkol provoz ekonomicky zvládnout, je však potřeba oddělit sportovní stránku, která se týká nákladů jednotlivých klubů na vlastní sport, práci s mládeží apod. Do této oblasti vstupovat nechceme. My chceme poskytnout důstojné prostory a postarat se o řadu doprovodných služeb, které jsou schopny vydělávat peníze. Do multifunkčních arén přece chodí návštěvníci za sportem, zábavou, kulturou, atraktivním programem, dobrým jídlem a spoustou dalších činností, za které jsou ochotni též zaplatit.

HV: Druhým zajímavým tématem je prostor olomoucké tržnice. Nedávno jste vypověděl nájemní smlouvu s městem na venkovní prostory s cílem, dle vašich slov, odblokovat situaci. Město se nechalo slyšet, že zřejmě vypíše koncesní řízení, ze kterého by měl vzejít budoucí provozovatel. Máte ambici se do toho stále zapojit? 

Uvidíme, jak se město rozhodne dále postupovat. Bude-li záměr vypsán v souladu s naší vizí budoucího fungování tržnice a s rovnými podmínkami pro všechny potenciální uchazeče, jsme připravení podat nabídku. Když jsme před dvanácti lety koupili společnost, která dnes tržnici provozuje, od počátku jsme měli vizi lokalitu zásadně proměnit, vybudovat moderní potravinovou tržnici ve standardu, jaký známe ze západoevropských metropolí. Připravili jsme hned několik návrhů, jak by tržnice v nové podobě mohla vypadat, ale město k tomu nikdy nezaujalo jasné stanovisko. Neviděli jsme již jinou cestu, jak tržnici pomoci, než pomyslný míček vrátit na stranu města prostřednictvím výpovědi nájemní smlouvy. Neohrozili jsme tak nijak provoz tržnice, výpovědní lhůta je roční a skončí až na podzim příštího roku. Zdá se, že tento postup byl úspěšný, o lokalitě se začalo psát a mluvit a představitelé města slibují, že zahájí kroky k hledání partnera pro revitalizaci a provozování tržnice. Pro nás není toto téma žádnou zásadní byznysovou metou, máme řadu velkých a náročnějších záměrů, ale jako olomoučtí patrioti bychom rádi přispěli ke kultivaci tohoto prostoru. Ať už ho nakonec bude provozovat kdokoli, bude-li to změna k lepšímu, budeme rádi. Dnes to není o tom kdo, ale zda vůbec. A jak jsem již řekl na začátku, pokud zadání bude dávat smysl, jsme připraveni se zúčastnit.

HV: Součástí tržnice je i budova bývalých jatek. Tu jste původně vlastnil, ale následně prodal dalšímu aktuálnímu zájemci panu Širokému. Nebyla to dnešní optikou strategická chyba? Přece jen je areál jedním funkčním celkem a vlastník budovy může mít strategickou výhodu, nemyslíte? 

Vzhledem k tomu, jak dlouho jsme se snažili najít řešení a nešlo to, řekli jsme si, že budovu prodáme. S nadějí, že případný léty vzniklý komunikační blok by mohlo oživit, kdyby téma revitalizace tržnice komunikoval s městem někdo jiný. Bohužel ani tento pokus nevedl k rozhýbání situace. Vlastnictví staré Tržnice nemůže být rozhodujícím faktorem případného koncesního řízení (aspoň v našem případě tomu tak nebylo), to musí mít rovné podmínky pro všechny uchazeče. Jsem přesvědčen, že když už se vlak procesu výběru budoucího provozovatele tržnice v nové podobě rozjede, v podnikatelském prostředí se podaří najít řešení řady věcných problémů v rámci manažerského a pragmatického přístupu.

HV: Ať to dopadne jakkoliv, jakou vizi má Richard Morávek, jak by měla olomoucká tržnice vypadat za 5–10 let? 

V prvé řadě budu šťastný, když dojde konečně k posunu a něco se stane. Něco, co zlepší situaci na tržnici bez ohledu na to, kdo bude zlepšení realizovat. Tržnice v našem pojetí by měla být místem, kde se v prostředí s estetickými a funkčními parametry 21. století nabízí špičkové, a přitom cenově dostupné produkty lokálních farmářů (ovoce, zelenina, mléčné výrobky, maso, ryby, potravinové speciality) s důrazem na bio-kvalitu a zdravý životní styl. Tyto lokální produkty doplňuje fresh-market s farmářskými produkty a gastro nabídkou z celého světa. Jak to bývá u podobných Tržnic, které jsou často tepajícím srdcem života měst, základní nabídku bychom chtěli doplnit o řadu atraktivních a nedostatkových služeb pro občany, na jejichž absenci či nízkou kvalitu si v centru města lidé často stěžují. Tržnice v nové podobě by měla obsahovat též infrastrukturu pro volnočasové, kulturní, společenské a sportovní aktivity pro všechny občany města včetně mládeže a rodin s dětmi a celoroční atraktivní nabídku tematických akcí. Zkrátka být tepajícím kulturně-společenským centrem s dobrou gastronomií a nabídkou služeb. Věřím, že nejbližší rok ukáže, nakolik bude ze strany všech zainteresovaných skutečně vůle situaci změnit k lepšímu. V opačném případě budu zvažovat, zda nevybudovat podobné centrum někde jinde na vlastních pozemcích.

Další články