Lanýžové degustační menu

Danit se nebude Církve nebudou vracet státu část restitučních náhrad

Církve nebudou vracet státu část restitučních náhrad

foto: Pixabay

28. 10. 2019 - 20:00

Finanční náhrady v církevních restitucích se danit nebudou. Rozhodl tak v minulém týdnu Ústavní soud v Brně. Verdikt oznámili při veřejném vyhlášení předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní soudce Jaromír Jirsa.

„Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu,“ odůvodnil rozhodnutí Jaromír Jirsa. Ročně stát církvím vyplácí dvě miliardy korun. Pokud by soud stížnost zamítl, církve by z této částky ročně vracely 380 milionů korun, a to s platností od roku 2020. 

Návrh na zrušení zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, proti zdanění protestovalo také šest desítek opozičních poslanců. Výsledek soudu vítá opozice a církve, vládní politici, kteří původně zdanění s podporou poslanců KSČM a SPD prosazovali,  rozhodnutí respektují. Komunisté, jež změnu zákona navrhovali, však zvažují, že se obrátí na evropské soudy. 

Soudce Jaromír Jirsa zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Podle něj má mít finanční náhrada vedle restitučního účelu ještě další funkci: připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu.
 
Zákon o církevních restitucích
Zákon o církevních restitucích začal platit 1. ledna 2013. Má narovnat vztah mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, kterým byl během socialistického režimu v Československu majetek znárodněn.

Počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. 

Tam, kde není možné majetek navrátit, jsou vypláceny náhrady. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun.

Zákon také znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. 

V kraji
V Olomouckém kraji žádaly církve v rámci restitucí o navrácení tisíce položek. Nejvíce žádalo Arcibiskupství olomoucké: 200 budov a 45 tisíc hektarů pozemků. Z toho 40 tisíc hektarů církevních lesů, nejvíce v Jeseníkách, v oblasti Mírova na Mohelnicku a na Olomoucku. Dále pět tisíc hektarů zemědělské půdy na Prostějovsku. Spolu s navrácením lesů, polí, luk a staveb se arcidiecéze musí postarat o zajištění jejich spravování. K tomuto účelu zřídila společnost Arcibiskupské lesy a statky. 

Nejvýznamnějším areálem, o jehož navrácení církev usilovala, byl zámek v Kroměříži. Mezi další nemovitosti patřil zámeček v Hrubčicích, Vodní tvrz v Jeseníku nebo lázeňská vila Vlasta v Teplicích nad Bečvou.

Českobratrská církev evangelická žádala jen o malé množství majetku, většina již byla v soukromých rukách. Pravoslavná církev žádala o finanční náhrady.

Naopak o navracení velké části pozemků a památek – Lázně Karlova Studánka, Hrad Bouzov či například Sovinec, žádal Řád Německých rytířů. Rozsáhlý majetek řád vlastnil před druhou světovou válkou a byl mu zabaven nacisty. Letos v září odmítl stížnost řádu Ústavní soud. Památka tak zatím dál zůstává ve vlastnictví státu, s verdiktem řád nesouhlasí a chce se o majetek soudit dál.

Další články