Stihne restart ligy? Nešpor: Vím, že se vrátím

Posledního června mu končí smlouva v SK Sigma Olomouc. Co bude dál, to útočník Martin Nešpor ale nyní vůbec neřeší. Naposledy hrál ligový zápas loni v říjnu, od té doby řeší zdravotní problém. Už zase může trošku trénovat, ale pořád to ještě není ono, nemůže se věnovat fotbalu na sto procent. „Opravdu pro to dělám všechno a udělám pro to všechno, protože fotbal miluju. Naplňoval mě pocitem radosti a všeho,“ řekl Martin Nešpor.

Jak se máte? Zase jste trénoval, takže už je to lepší?
Těžce, no. Už se s tím zraněním morduju několik měsíců. A nějak se to podle mých představ nelepší tak, aby mě to pustilo do plné zátěže. Takže je to složité.

Máte nějaký výhled expertů, kdy zase budete v top stavu? Nebo se to stále ještě neví?
Pořád se neví. Teď se zase zjistilo, že by mohl být problém od zad, od ploténky, takže v květnu bych měl podstoupit injekci pod CT vyšetřením do páteřního kanálu. Předtím se stále léčilo tříslo, měl jsem zánět na kosti, který už je vyléčený. Ale bolesti mám pořád a nepustí mě to do plného tréninku. Takže teď jsem v péči jednoho neurologa v Praze a postupně to zkouším zatěžovat s kondičním trenérem Vojtou Smolákem. A kdy to bude dobré, to už jsem vypustil z hlavy, protože mě víc zajímá, kdy už zase budu žít bez bolesti. Zní to možná divně, ale fotbal jde stranou, protože mě to ovlivňuje i v normálním životě.

Takže se možná dá říct, že jste takový případ pro doktora House.
No, taky už to odlehčuju. Je to opravdu trošku na palici, aby se tím člověk užíral. V minulosti jsem prodělal několik zranění, která nebyla příjemná. Ale těším se na to, že v budoucnu budu žít bez bolesti. Ne, že ráno vstanu a bude mě něco bolet. Nejsem nějaký bolestín, už jsem v kariéře něco překousl, ale to, že člověk má bolesti neustále, to je nepříjemné. Doktor House by to možná vyřešil, ale to je jen odlehčení situace. Opravdu pro to dělám všechno a udělám pro to všechno, protože fotbal miluju. Naplňoval mě pocitem radosti a všeho. Nejsem takový, že se z toho podělal. Vím, že je více zranění, která můžou způsobovat takovou bolest. Stalo se to, co se stalo. Věřím, že se to vyřeší, udělám pro to první poslední.

Čekal jste, když začaly tyhle vaše problémy loni, že by to mohlo znamenat až tak dlouhou nucenou pauzu?
Poslední zápas jsem odehrál 5. října, a to už jsem s tou bolestí hrál dva měsíce. To také není normální a asi jsem si to možná tím trošku pokazil. Pak se jednoznačně na magnetické rezonanci ukázal zánět na sedací kosti. To jsem viděl i já, protože tak kost svítila jako žárovka. Takže se pak léčil ten zánět. Každý měsíc se to lepšilo, na začátku letošního roku už to bylo v pořádku a zánět už tam nebyl. Ale necítil jsem vůbec žádné zlepšení. Nebyl tam žádný progres. Když mi udělali nějakou terapii, tak jsem cítil zlepšení, ale po dvou hodinách se to znovu zakouslo. Pak jsem absolvoval dvě sezení v Německu, byl jsem v Hamburku u jednoho osteopata, který mi pomohl, když jsem byl ve Spartě. Ten mi řekl, že to je disbalance těla, spíše problém od zad. Ale žádná změna k lepšímu moc nepřišla, že bych podstoupil trénink v plné zátěži. Nepustilo mě to do sprintu, do změny směru, hlavně se to po zátěži zhoršovalo. To je nejhorší, co chce člověk slyšet, to nepřekousne. Ono lze bolest překousnout, ale když se to zhorší, tak je to špatné, když ráno vstane a tahá nohu. Teď jsem spíše nasměrovaný k tomu, že je někde utlačený nerv, který vyvolává takové problémy. To se nyní snažím vyřešit.

Liga byla přerušená vzhledem k epidemii koronaviru. Je to pro vás lepší, že jste nepřišel o tolik zápasů?
Ani ne. Samozřejmě mě mrzelo, když jsem se chodil dívat na zápasy a nemohl jsem normálně hrát. A absolvovat to, na co jsem od mala navyklý. Ale nevnímám to tak, že teď je doba na to, abych si vyřešil zranění. To už řeším šest měsíců. Věřím, že se to vyřeší. Zdraví je nejdůležitější.

Ale o ty zápasy nepřijdete, když se dáte rychle do pořádku. To pak ještě stihnete kus jara odehrát.
Takhle kdyby to bylo, tak jsem spokojený. A chci, aby to takhle bylo. Bral bych to všema deseti. Dělám pro to všechno. Věřím, že mě to jednoho dne pustí.

Končí vám smlouva. A nehrajete. To není zrovna ideální pro vyjednávání o nové, ale ani třeba případně směrem k novému angažmá.
Horší by bylo, kdyby mi bylo dvacet. Když jsem měl zranění ve Spartě sedm měsíců, tak to mi bylo pětadvacet. Ale teď to beru úplně jinak. V létě mi bude třicet let. Chci hrát ještě fotbal. Vím, že kdybych měl nějaké špatné koleno, nebo něco jako Vašek Kadlec ze Sparty, tak se nedá nic dělat a člověk prostě skončí. Teď se na to dívám tak, že chci to zranění vyřešit tak, abych mohl fungovat v normálním životě, a nehledím na to, že mi končí v létě smlouva nebo ji mám ještě na dva roky. Člověk prožívá takové chvíle, které jsou divné a složité. A to, že mi v létě končí smlouva, to je teď u mě až ta poslední věc. Zní to divně, ale je to tak. Kdyby mi bylo dvacet, tak bych to bral jinak. Mám se užírat tím, že jsem dlouho nehrál, bude mi třicet a jestli mi klub prodlouží smlouvu? Zajímá mě, jestli budu zdravý a kdy budu zdravý. Abych mohl normálně fungovat v životě. A když budu zdravý, tak vím, že se o sebe postarám. Pak je jen otázka času, abych se zapojil do tréninku. Jsou hráči, kteří půl roku netrénují, zvážíte je a mají o deset kilo víc a vypadají tak, jak vypadají. Mám životní styl takový, že jsem udržovaný a vždycky se budu udržovat. Vůbec nemá strach ani obavy z toho, že mi v létě skončí smlouva. Prostě si chci vyřešit zdraví. A až vyřeším zdraví, tak vím, že mi pak nedělá problém buď zůstat tady, nebo jít někam jinam.

Takže nemáte deset kilo navíc?
Nemám.

Je těžké se udržovat? Přece je sportovci jsou zvyklí vydávat hodně energie, když jsou v plné přípravě.
Je to o člověku, o povaze, o charakteru. Hlídám se, i když hraju, když teď nehraju, tak se musím hlídat víc. Jednou za čas si dám nezdravé jídlo. Mám stejnou váhu pořád. Vím, že to zase člověka posune. Až budu zdravý, tak zase nebude trvat tak dlouho, než se do toho dostanu. Kdybych měl pět kolik nadváhu, tak budu měsíc shazovat.

A co by se vám více líbilo – zůstat v Olomouci, nebo jít někam jinam, třeba zase zkusit nějakou cizinu?
Nad tím teď doopravdy nepřemýšlím. Chci vyřešit zdraví. Nechci si stěžovat, ale už mě štve, kolik jsem vynaložil času, úsilí i financí na to, abych to vyřešil. A štve mě, že každý z těch doktorů pomalu říká něco jiného. A otázka, kde budu v létě, to teď fakt neřeším. Hlavně, ať jsem zdravý a pak si dokážu představit všechno. A ať si užiju ještě nějaká léta fotbalu. Chci se vrátit, protože to miluju. Vím, že se vrátím. Udělám pro to všechno.