Pižmoň se vrátil do olomoucké zoologické zahrady

Pižmoň aljašský je nepochybně jedním z nejvzácnějších zvířat olomoucké zoo. Od roku 2018 se s jeho zástupci však již návštěvníci setkat nemohli. Ale vše je už jinak! Chovný pár složený ze samce Ralfa z Tallinu a samice Ragny z Německa, kteří se oba narodili v květnu roku 2018, obnovuje chov v zahradě. Pižmoni přicestovali ve 2. polovině dubna a návštěvníci je mohou spatřit v jejich plné kráse.

„Za jejich příchod jsme velmi rádi, už proto, že sehnat pižmoně není věc ledajaká a snadná,“ upřesňuje zooložka Libuše Veselá.

Chov z ZOO Olomouc

"Pro chov pižmoňů jsme se rozhodli koncem devadesátých let a chovatelské zařízení, které obývají, bylo vybudováno přímo pro ně. Prvním pižmoněm v naší zoo byla samice Sněhurka, která zde žila až do roku 2015 a téměř každým rokem přivedla na svět mládě. Poslední samec uhynul v roce 2018, v tu dobu jsme nevěděli, jestli jsme chov ukončili nebo jen přerušili, protože se pižmoni dají sehnat jen velmi těžko. Na tuto otázku jsme dostali odpověď letos na začátku koronavirové krize, kdy nám byl navržen koordinátorem chovný pár," prozradila mluvčí zahrady Iveta Gronská.

Pižmoň žije v oblastech tunder a arktických stepí za severním polárním kruhem. Pro tamní život je dobře přizpůsoben, jeho tělo pokrývá dlouhá, hustá srst. Samci kolem sebe šíří pronikavý pach, díky němuž si vysloužili i svůj český název. Jedná se o výměšek žláz umístěných v srsti nad očima. Býci mezi sebou urputně bojují o přízeň krav. V plném trysku se na sebe řítí ze vzdálenosti několika desítek metrů a zvuk rohů narážejících do sebe je slyšet na velkou vzdálenost.

"Boj trvá, dokud se jeden ze samců nevydá k ústupu. Do dnešních dnů se podařilo pižmoňům přežít jen v odlehlých a pustých místech kanadské Arktidy a severovýchodního Grónska. Ale i tady téměř vyhynuli během 19. století, kdy do těchto oblastí začali pronikat obchodníci s kožešinami. Na poslední chvíli byly však vydány zákony na jejich ochranu. Díky tvrdému režimu ochrany jejich počet znovu stoupá a dnes se pohybuje mezi 50 až 60 tisíci zvířaty. Dokonce se v některých oblastech Kanady povoluje původním obyvatelům – Eskymákům – omezený lov několika desítek kusů ročně," prozradila o chování pižmoňů mluvčí zoologické zahrady.

U pižmoňů se vyvinul jeden z nejlepších způsobů obrany u býložravců proti predátorům. Při objevení nepřítele se vylekaná zvířata rychle sbíhají do kompaktního kruhovitého tvaru. Natisknou se k sobě tak, že zadek mají vevnitř a hrozivou hradbu skloněných čel s nebezpečnými rohy vně kruhu. Uvnitř kruhu se nacházejí telata a slabší zvířata. Nejstarší a nejsilnější členové stáda provádějí proti nepříteli tryskové útoky, které odradí i vyhladovělou smečku vlků. Zatímco proti vlkům tato technika jednoznačně uspěla, proti člověku nikoli a stala se jim osudnou.

Statečnost a soudržnost pižmoňů je pověstná už od pradávna. V novodobé historii se nejednou stalo, že lovec, který chtěl zabít jen několik kusů pro svou potřebu, musel zabít celé stádo. Pižmoni totiž hájí a neopustí ani mrtvá zvířata.