Jiří Finger, nejvýznamější osobnost Výstaviště Flora, zemřel

Jiří Finger se narodi v roce 1938 v Jaroměři, byl z východočeské rodiny loutkářů, která se ale věnovala také zahradním úpravám. Maturoval na gymnáziu a následně vystudoval zahradní architekturu, sadovnictví a krajinářství v Lednici, následně i dálkově architekturu na ČVUT v Praze a urbanismus na VUT v Brně.

V roce 1964 externě a o dva roky později již naplno pracuje jako hlavní inženýr a vedoucí projektant na olomoucké Floře – věnuje se zde úpravě parků na výstaviště. Patřil k těm, kteří koncepčně, organizačně i projekčně vytvářeli její nejslavnější období. Jen v roce 1967 prošlo olomouckými sady 850 000 návštěvníků; zdálo se, že otázka „stane se Olomouc výstavním městem?“ je zodpovězená. Hlavním cílem týmu Olomoučanů (Finger, Jan Sítař, Jaromír Lakosil, Zdeněk Hynek, Petr Brauner, Zdeněk Štefka) bylo, aby se celé město stalo výstavním exponátem. Finger sem přivádí i externisty: svého profesora z Lednice Bohdana Wagnera, jeho asistenta Ivara Otrubu, spoluautora bruselského pavilonu na Expo´58 Václava Jasanského ad. Rozvíjí spolupráci po obou stranách železné opony. Připravuje koncepci mezinárodních zahradnických výstav; protože parky přestávají stačit, projektuje jejich rozšíření od paty Husova sboru až za lazeckou dostihovou dráhu. Kromě toho spolupracuje na dílčích úkolech, řešení výstavních pavilonů, se Zdeňkem Štefkou na Magnoliové a Gruzínské zahradě, s Emilem Zavadilem na prvním československém rozáriu.

Podzim 1968 přinesl konec sehraného týmu. Jiří Finger o rok později odjíždí pracovat do zahradního ústavu v Karlsruhe, odkud navíc navrhuje střešní zahrady po celé Evropě. Po návratu zjistil, že má pro celý Olomoucký okres zakázanou činnost v oboru. Spolupráce s Florou sice nekončí, ale je možná už jen anonymně. Po roce 1989 se zapojil do obnovy pomníku T. G. Masaryka. Ve zdevastovaném fortu u ostravské výpadovky buduje projekční studio s arboretem ARTFLORA, jimž se věnoval až do posledních dnů.

Zdroj: Pavel Zatloukal, Olomouc.eu