Lanýžové degustační menu

Historie olomouckých staveb: Salmův palác

Historie olomouckých staveb: Salmův palác

foto: Lukáš Blokša

05. 02. 2022 - 09:08

Olomouc jako historické město nabízí návštěvníkům i obyvatelům obrovské množství příběhů a pohledů zpět do historie. Nejinak je tomu u historických budov, které se v hanácké metropoli nacházejí. Pojďte se spolu s námi podívat do historie některých z nich.

Díl 29.: Salmův palác

Největší palácová stavba v historickém jádru olomoucké památkové rezervace a také jeden z nejvýznamnějších paláců v Olomouci vůbec. A to už jen díky své lokaci, kdy stojí na Horním olomouckém náměstí, v ústí dvou obchodních ulic.

Původně na místě dnešního Salmova paláce stály hned tři domy. Ty v polovině 17. století koupil hrabě Julius Salm, který působil jako moravský zemský hejtman. V jednom z domů, který byl známý jako dům "U Zlatého stromu" a stál v dnešní Riegrově ulici, byla mincovna. Salm ji získal poté, co směnil svůj dům stojící na Horním náměstí.  Část domů, která stála v dnešní ulici 28. října, patřila jistému Wolfgangovi, dědičnému rakouskému maršálkovi. Zajímavé bylo, že poté, co domy Salm získat, staly se z nich domy, které nemusely platit městské dávky. A takových v Olomouci mnoho nebylo. Podle údajů z roku 1653 jeden patřil Salmovi a druhý knížeti Dietrichštejnovi.

Objekt, jak jej známe dnes, není původní. A to ani dispozičně, ani co se týče hmoty. Stavba objektu začala v baroku, během let byl ale palác mnohokrát přestavován. Historické prameny uvádějí, že jednu z nich měl na starosti Salmův syn Ferdinand Julius Salm. V archivech se dá ale dočíst i o poškození paláce v roce 1709, kdy město zachvátil velký požár. Oprava po něm ale byla jen provizorní, mezi lety 1727-1728 totiž proběhla významná přestavba projektu, kterou hraběnka Salmová svěřila staviteli z Olomouce - Wolfgangu Reichlovi.

Palác Salmovým patřil až do roku 1791, kdy jej koupil jistý zednický mistr Johan Freiwald z Povlu, který začal s další rozsáhlou přestavbou. Ta se vyznačovala mimo jiné přidáním dalšího, třetího podlaží. Ještě před tím ale v objektu vznikla kavárna, kterou v roce 1785 otevřel Jeroným Francisconi de Vicenza.

Objekt dvakrát unikl bourání

V roce 1866 palác koupila rada města, takže přestal být soukromým domem. A to až do počátku milénia. Městská rada chtěla tímto krokem zabránit přesunu majetku do rukou Čechů žijících v Olomouci. Šlo totiž o jeden z domů, který si Společnost pro stavbu českého národního domu vytipovala ke koupi, demolici a následnému použití staveniště pro vlastní účely.  Nakonec od plánů ustoupila a svůj dům postavila v ulici 8. května.

Mohl místo paláce stát Baťův mrakodrap?

V období mezi dvěma světovými válkami patřila část budovy městské spořitelně, v budově sídlily také některé úřadovny radnice. V roce 1929 si budovu vyhlédla firma Baťa, která zde chtěla postavit připravovaný obchodní dům. Měl zde vyrůst objekt v podobě mrakodrapu. Stavba se ale realizace nedočkala a Baťa svůj obchodní dům postavil naproti, v Riegrově ulici. A to v okleštěné podobě.

K závažným stavebním úpravám, které jistým způsobem ohrozily samotnou budovu, došlo v 50. letech 20. století. V roce 1952 byla zahájena rekonstrukce přízemí pro prodejnu Pramen. Dne 17. listopadu 1952 došlo ke zřícení části klenby. Vzápětí nato se vynořily návrhy na demolici objektu posunutím stavební čáry do Riegrovy ulice anebo alespoň odbouráním části křídla objektu. Památkové péči se podařilo zabránit demolici a naopak navrhnout rekonstrukci při zachování celého objektu. Destrukce části Salmova paláce přispěla k přeložení městské hromadné dopravy z náměstí i Riegrovy ulice a k snahám omezit těžkou průjezdovou dopravu z historického jádra města. Rekonstrukce této části paláce i dalších partií budovy probíhala v letech 1953–1954. Jednalo se o poslední z velkých oprav této nesmírně hodnotné budovy. V současné době patří budova soukromníkovi.

 

 

Další články