Historie olomouckých staveb: Katedrála svatého Václava

Katedrála svatého Václava, kterou místní znají také pod pojmenováním Dóm, se nachází na okraji historického centra hanácké metropole na Václavském náměstí. Své sídlo zde má olomoucká římskokatolická arcidiecéze.

 

Dnešní katedrála byla původně románskou bazilikou z první poloviny 12. století. Založil ji tehdy údajně přemyslovský kníže Svatopluk Olomoucký jako biskupský kostel, vysvěcený byl v roce 1131 Jindřichem Zdíkem. Už na začátku 13. století však došlo k přestavění v románsko-gotickém slohu. A to zejména kvůli požáru v letech 1204 a 1266. O přestavbu se tehdy zasloužil biskup Bruno ze Schauenburku a díky němu získala katedrála také bohatou a náročnou sochařskou výzdobu. Ani během dalších dvou staletí neměla klid. Proběhly zde gotické stavební úpravy. V šestnáctém století došlo k další změně, k chránu přibyl raně barokní presbytář. Ten pochází z let 1617 až 1618.

 

Velice výrazně do podoby katedrály promluvil úder blesku v roce 1803. Následný požár zničil všechny tři tehdejší věže, které se nacházely v průčelí katedrály. Nad jejich společnou římskou byla vybudována věž jediná.

 

Velice významná přestavba ale přišla až koncem devatenáctého století, kdy proběhla proměna v novogotickém stylu.  V letech 1883–1892 nechal arcibiskup Bedřich z Fürstenberka provést novogotickou přestavbu podle projektu Gustava Meretty a R. Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta. A tak vypadá katedrála dodnes. Je to teprve něco málo přes sto let, co mají Olomoučané na katedrálu výhled, který dnes vidíme my.

 

Stejně jako spousta dalších staveb se i katedrála po revoluci, konkrétně v roce 1995, dočkala zapsání mezi národní kulturní památky. Hlavní, přes sto metrů vysoká věž, je pak druhou nejvyšší kostelní věží v České republice. V jejích útrobách visí zvon, příhodně pojmenovaný Václav, který je se svou váhou 7617 kilogramů největším zvonem na Moravě a druhým největším zvonem v Česku. Tím největším je zvon Zikmund, který váží přes 16 tun a vyzvání ve věži svatovítské katedrály v Praze.

 

Částečné opravy se na katedrále prováděly také v novém tisíciletí. Mezi lety 2004 a 2005 došlo k opravám vnějšího pláště, v dalších dvou letech pak proběhla oprava hlavní věže a instalována byla zvonkohra. V roce 2008 se věže dočkaly nových zvonů, poslední větší zásah se pak uskutečil v roce 2011, po po předchozí exhumaci a rekonstrukci spodního patra krypty do ní během mše za zemřelé byla navráceny ostatky biskupa Lichtenštejna-Kastelkorna a arcibiskupa Kolovrat-Libštejnského.

 

 

Kus krvavých dějin českých zemí se odehrál přímo před katedrálou. V sousedním domě, kde v té době sídlilo olomoucké děkanství, došlo v roce 1306 k vraždě českého krále Václava III., který byl posledním z rodu Přemyslovců. Původně byl pohřeb v kostelní kryptě, ale v roce 1326 jej na popud královny Elišky Přemyslovny převezli do Zbraslavského kláštěra.

 

Svou dějinnou úlohu sehrála katedrála ještě jednou. A to v roce 1469, kdy v jejích prostorách část českých a moravských šlechticů prohlásila uherského krále Matýáše Korvína králem českým.