Fakultní nemocnice Olomouc pomáhá léčit stará umělecká díla

„Výpočetní tomografie (CT), která je součástí PET/CT přístroje, se na Klinice nukleární medicíny na rozdíl od akutní radiologie nevyužívá po celý den. Vyšetřování pacientů je zde totiž založeno na používání radioaktivních látek, které jsou vhledem k jejich vlastnostem k dispozici pouze v prodloužené pracovní době. Po vyčerpání denních zásob a vyšetření všech naplánovaných pacientů jsou již špičkové přístroje obvykle nečinné. CT část zařízení lze potom využít i jinak, aniž by došlo k jakémukoli zásahu do péče o pacienty,“ uvedl vedoucí Oddělení lékařské fyziky a radiační ochrany FN Olomouc Jaroslav Ptáček.

„Ať už se touto metodou vyšetřuje člověk či neživý artefakt, výsledkem je tomografické zobrazení neboli 3D obrázek snímaného objektu. Je jedno, jestli jde o pacienta, lebku či sochu, není v tom žádný rozdíl. Výhodou u neživého předmětu je možnost použití výrazně vyššího stupně ozáření, než by bylo u pacientů přípustné. Díky tomu lze velmi detailně zjistit, co se uvnitř zkoumaného objektu skrývá,“ popisuje Ptáček.

 

Do spolupráce s klinikou se pustil známý akademický malíř a restaurátor Radomír Surma, ten je zodpovědný například za obnovené sluneční hodiny na fasádě radnice. A hned první spolupráce, kterou umělec s klinikou navázal, byla velmi mimořádná. Zkoumali se totiž ostatky svatého Jana Sarkandra.

„Stihli jsme to deset dnů před prvním loňským lockdownem, který shodou okolností začal přesně v den čtyřstého výročí umučení světce,“ vzpomínal ještě loni v prosinci Surma. „Tehdy se k tomuto jubileu chystala slavnost a po dlouhých pětadvaceti letech byly vyjmuty ostatky Jana Sarkandra ze schránky, která se pro tuto příležitost čistila a dezinfikovala. Proto jsem navrhl zdokumentovat ostatky pomocí výpočetní tomografie, když už tato možnost byla. Můžeme tak vytvořit i 3D model podoby Jana Sarkandra v poměru 1:1, což je zcela unikátní záležitost, protože jinak jsou ostatky světců z církevního pohledu nedotknutelné,“ vypráví renomovaný restaurátor.

 

Podle Surmy se navíc data, která se díky zkoumání podařilo zajistit, mohou dále používat i v budoucnu a být přínosná pro další vědce. „Například lze udělat rekonstrukci světcova obličeje podobně jako v plastické chirurgii. Stejně tak můžeme zpracovat podobu kostí Jana Sarkandra pomocí technologie 3D tisku. Oslavy se nakonec neuskutečnily, schrána se vrátila zpět, ale data jsou nasnímána. Už to je úžasné, protože ostatky se možná po další dekády ven nedostanou,“ uvedl Surma.