Lanýžové degustační menu

GLOSA Transgender osob rapidně přibývá. Nejvíce z řad mládeže

Transgender osob rapidně přibývá. Nejvíce z řad mládeže

foto: Archiv redakce

29. 05. 2024 - 12:16

Počet žádostí o změnu pohlaví v naší zemi v posledních letech intenzivně stoupá. Zatímco v roce 2013 schválila speciální komise Ministerstva zdravotnictví ČR 47 případů, o deset let později jich řešila až 270 (tzn. o 474 % více!). Oproti roku 2022 došlo loni i k výraznějšímu meziročnímu nárůstu žadatelů, a to až o cca 34 %.  

 

Lidí neidentifikujících se s vlastní sexuální identitou je přitom daleko více. Výše uvedená čísla jsou „pouze“ počty plnoletých jedinců, kteří svůj odpor k vlastnímu pohlaví dovedli až k ministerské komisi s žádostí o úřední změnu, která je u nás (i přes nedávnou intervenci Ústavního soudu) podmíněna operačním zákrokem včetně kastrace. Počet pacientů s diagnózou F64.0 (transsexualita) vykázanou sexuologem, psychiatrem nebo dětským a dorostovým psychiatrem čítal v roce 2022 celkem 2 855 případů. A ani to není kompletní přehled, neboť někteří transsexuálové lékařskou pomoc vůbec nevyhledávají. 

Nejvarovnější na tom je zejména fakt, že se tento problém pohlavní identity týká zejména adolescentů. Zatímco v roce 2010 bylo ve věkové skupině 15-19 let s tímto problémem identifikováno 44 jedinců, v roce 2022 už byl počet evidovaných diagnóz na čísle 661 jedinců. Mezi pubertálními dívkami je dokonce nárůst více než 2000 %! Čekárny řady zdravotnických zařízení se dnes po celé ČR plní právě mladými lidmi a někteří sexuologové a psychoterapeuti avizují, že vymezují celé ordinační dny jen pro řešení tohoto problému. Tento na obrátkách nabírající fenomén dezorientuje také pedagogické sbory na základních a středních školách (z vlastní zkušenosti vím, že Olomouc nevyjímaje), které jsou s nejasnou pohlavní identitou svých žáků konfrontovány stále častěji. 

Nikdo zároveň neví, proč k této poruše dochází. Neexistuje totiž žádný test, který by diagnózu stanovil. Aktivisté se veřejnosti snaží předkládat, že se jedná o svobodné sebeurčení jedince, reálné příčiny nemoci pohlavní identity ale nehledají. S tím se nelze smířit. A to proto, že i když neznáme původ problému, jsou dnes tito dezorientovaní mladí lidé vystaveni medicínským zásahům (blokátorům puberty a hormonální terapii), které ovlivňují proces utváření jejich identity, jenž pak může ústit v nevratný chirurgický zákrok. Pro tyto medicínské postupy navíc v ČR neexistují žádné věkové limity. Jde o eticky spornou lékařskou intervenci, která musí být nahlas veřejně diskutována.  

V květnovém čísle časopisu TO jsem publikoval velkou analytickou studii hledající příčiny oné poruchy. V textu píši o situaci v dalších zemích (zejména v USA), sleduji historický vývoj genderové ideologie a téma vztahuji také k poznatkům vývojové psychologie. V prvé řadě se ale zamýšlím nad socializačními vlivy (média, školství, politika), které dle mého negativně ovlivňují proces utváření identity mladé generace. V článku si pokládám otázky typu: proč porucha postihuje právě dívky? V čem je dospívání dnes jiné než předtím? Kdo se dnes snaží přehodit výhybku ve vnímání pohlavní identity? 

Všechny tyto otázky mám v úmyslu podrobně probrat v rámci panelové diskuze pořádané spolkem Tradiční rodina, která se uskuteční 4.června v aule BEA centrum Olomouc. Budu velmi rád, pokud se na akci potkáme. Je třeba diskuzi na toto téma co nejdříve veřejně otevřít. 

 Autor textu je sociolog

 

Další články