GLOSA Dokážeme se z minulosti poučit? Jsou pro nás příběhy předků inspirující?

Tuto otázku jsem si kladl v posledních týdnech, kdy jsem přednášel o rodinně Ottahalových v Náměšti a Olomouci. Ottahalové byli významnou rodinou věnující se obchodu se železem a dotáhli to tak daleko, že si pořídili i velkostatek a zámek v Náměšti. Začínali přitom jako kováři. Tato otázka mě však napadá prakticky pořád i při hledání předků svých i pro zákazníky.

Otázka je to složitá a má mnoho rovin, snad posluchače fascinují příběhy o šikovnosti těchto rodin, které z téměř ničeho vybudovaly fungující firmy, později většinou z důvodu znárodnění zničených nebo sloučených.

Nejsou to jen Ottahalové, mohli bychom takto mluvit o mnoha zakladatelích značek, které všichni dobře známe ale také o rodinách hospodařících na hanáckých gruntech, které překonávali zase jiné těžkost, neúrodu nebo vrtochy počasí, ostatně ty jsou stále aktuální. Možná bychom u každého z nás našli v rodině někoho takového šikovného.

Na mysl mi přichází i otázka, zda už neobjevujeme objevované, opět bychom se totiž mohli inspirovat moudrostí předků, neboli selským rozumem, bylo by asi odvážné tvrdit že i naši předci dělali vše dobře, vždyť chybovat je lidské. Jenže pak právě přichází ona věc, že se snažíme složitě přijít na něco co už vlastně řešení má, jako bychom se snažili překročit moudrost předků, kteří však nedisponovali technologií, kterou disponujeme my. Ve výsledku se však často ukáže, že i tak dokázali věci řešit logičtěji, s větší funkčností než my dnes.

Jednou z otázek, která by se také dala položit je, zda se k dědictví těchto předků nechováme trošku s neúctou. Stačí se projít po hanáckých vesnicích, v lepším případě nahrazují stará dřevěná okna nová plastová a zdobené fasády polystyren, mnohdy je to ovšem důsledek ničení domů v době socialismu, my v té likvidaci už jen pokračujeme, v tom horším případě mizí grunty úplně a nahrazují je nic neříkající architektonicky mrtvé stavby. Žije se v nich majitelům dobře? To je otázka opět spíš na ty majitele. Pro mě třeba takové stavby ztrácí to své kouzlo a na moudrost předků nenavazují vůbec.

No není to k zamyšlení?