Architekt Daněk o dopravě ve městech: Cyklista nemá airbag!

V posledním obdoí žila Olomouc rekonstrukcí Třídy 1. máje a debatou, která se kolem ní rozpoutala na sociálních sítích. Architekt a krajský zastupitel Petr Daněk z Olomouce patřil mezi nejaktivnější diskutéry. Jak je to vlastně s olomouckou koncepcí dopravy? Existuje nějaká? A jak vidí cyklisty a motoristy na jedné ulici?

Jak moc patří ve 21. století individuální automobilová doprava do města?
Myslím si, že cestovat osobními automobily budeme ještě poměrně  dlouho, jen zřejmě přibude elektromobilů nebo samoříditelných vozů. S nimi ale základní problém tohoto druhu dopravy nezmizí. A sice, že auta zavazí. Zavazí auta jedoucí i stojící, zavazí všude a tím vytlačují z města jiné aktivity, na které jsme třeba ještě dětství byli zvyklí. Hráli jsme si před domem na ulici. Auto do města nepochybně patří, neublíží životu v něm, pokud zcela neovládne všechen prostor, jako je to nyní. Občas musíme zajistit několik věcí ve městě současně. Nakoupit, vyzvednout děti z kroužku, vyřídit něco na úřadě. K tomu je auto často nezbytné. Bohužel jsme se naučili automobil používat neustále. I když jedeme jen do práce a zpět a kousek u domu máme zastávku MHD. Někdy vyjde mnohem rychleji použít kolo, nebo jít pěšky. K tomu ale musí motivovat pohodlné a bezpečné prostředí, pěší trasy, chodníky a cyklostezky. Takových máme nedostatek, cyklostezky nejsou provázané, na chodnících zakopáváme o vyviklané dlaždice. Pokud bychom lidem nabídli takovou ucelenou kvalitní síť pěších tras a cyklostezek, spousta lidí nechá několik dní v týdnu auto doma. Tím uvolní místo na silnici jiným řidičům. Řidiči sami by tak měli chtít více prostoru ve městě i pro jinou než automobilovou dopravu.

Do jaké míry odráží tento postoj veřejnou debatu ve světě a u nás? A samozřejmě jak taková debata probíhá mezi odbornou veřejností a mezi komunálními politiky. Předpokládám, že rozdílně.
Podle mého názoru neumíme měnit věci ve městě participativně. Tedy tak, aby se na plánování podíleli lidé. Lidé mnohdy sami vědí, co je lepší a často jsou odmítnuti takzvaným expertem. Experti vymysleli světelnou křižovatku před hlavním nádražím, která nefungovala. Museli ji vypnout, aby mohla doprava volně plynout. Nepoctiví experti plánují město sami od stolu, bez lidí. Poctiví experti ví, že nemohou znát všechny problémy města, čtvrti nebo ulice a pozvou lidi, kterých se to týká, aby plánovali společně. To nám zoufale chybí. Úřad oznámí, že rekonstrukce proběhne tak a tak, tečka.

Má Olomouc vůbec nějakou dlouhodobou koncepci, co s auty a dopravou? Jako příklad mě napadá třeba Třída Svobody...
Ne, v tomto ohledu žádná poctivá koncepce neexistuje. Každý projekt je dělán ad hoc. Teď třeba nová okružní křižovatka Legionářská, Hynaisova, Studentská. Vůbec nikdo se nezabýval kapacitním výpočtem, v technické zprávě je uvedeno, že to není potřeba. Přitom je tam fotbalový stadion a možná tam bude městská hala. Při pořádání jakékoliv akce tam na několik hodin bude kolabovat doprava. Zaseknou se i lidi, kteří nejedou na tu akci, protože je to součást vnitřního městského okruhu. V současnosti ale město pod vedením náměstka Jakubce zpracovává s experty Plán udržitelné městské mobility. Já jsem členem řídící skupiny. Je to určitý krok vpřed, ale obávám se, že zbytek radních o to nemá zájem a tato důležitá koncepce skončí opět v šuplíku.

Znovu se zeptám na Třídu Svobody. laickým pohledem ji považuji za úžasný městský bulvár, který ale mnoho hodin denně v podstatě není možné přejít z jedné strany na druhou a doprava tam léta kolabuje. Jsou nějaké návrhy řešení?
Je to nejkrásnější městská třída ve městě. Po vzoru Vídně. Plná státních, městských a privátních institucí. Studií na její opravu je více, ale všechny už budou staré. Pokud by se měla dělat její oprava, je nutné začít znovu a za účasti veřejnosti. Je sice pravda, že zde jezdí mnoho aut, na takovou městskou třídu ale patří (mimo tranzitní dopravu). Jen je potřeba prostor udělat více vstřícný pro chodce. Více míst pro přecházení s ostrůvky, snížení rychlosti třeba na 40 km/hod. Zde se vlezou všichni. Chodci, cyklisté, tramvaje i auta. Jen se to musí správně uspořádat tak, aby se nejlépe cítili ti nejvíce ohrožení. Zajímavým tématem zde je i obnovení ramene Moravy, o kterém mluví profesor Zatloukal. Rameno nyní teče v kanalizaci pod ulicí.

Bavíme se o Olomouci. Co jiná středomoravská města? Řeší nějak koncepcně problematiku aut a dopravy vůbec?
Nemám aktuální informace o jiných městech. Například Plán udržitelné městské mobility pořizují i v dalších městech. V centru Prahy teď zase třeba obyvatelé bojují proti zákazu jízdy na kole. V mnoha městech se objevují skupiny obyvatel, kteří chtějí nové přístupy v dopravě. Takže celkově vše podle mě směřuje k tomu, že se podmínky pro chodce a cyklisty budou pozvolna zlepšovat. Ale nemusí to být automatické a občas mám obavy, že se může jít i opačnou cestou, jako třeba u posledních velkých investic v Olomouci, přednádražní prostor, okružní křižovatka Dobrovského nebo třída 1. máje.

S tím souvisí i druhá strana mince - cyklisté. Podle jedněch patří do města preferenčně, ale všiml jsem si, že s Vámi v diskusích zejména Svobodní stouto tezí nesouhlasí a tvrdí, že je to věc rozhodnutí člověka. Jak vnímáte cyklisty? Mají přednost před auty?
Cyklisté i chodci jsou zranitelnější než řidič automobilu. Na to je potřeba myslet. Pokud má jezdit více lidí na kolech, musí se jim nabídnout odpovídající bezpečná a pohodlná infrastruktura. Tu dnes mají auta, cyklisté ne. Pokud se týká samotné preference dopravy, tak třeba Olomouc má velké nedostatky v preferencích autobusů a tramvají. Každé ráno v tramvaji mezi hlavním nádražím a tržnicí pravidelně čekáme na všech asi čtyřech křižovatkách, takhle by to být nemělo. A pokud mají mít cyklisté v něčem přednost před automobily, mělo by to být v bezpečnosti. Cyklista airbag nemá.
Vlastimil Blaťák