Dokud nebude dost peněz, nebude kvalitní novinařina, říká Jakub Mikel, šéfredaktor olomouckého Hlídacího psa

Když se v létě letošního roku objevila na webu olomoucká regionální verze Hlídacího psa, měli jsme radost. Víc investigativy, víc informací. Redakci investigativního periodika vede Jakub Mikel a v rozhovoru pro Hanácký Večerník říká: "Měli bychom, stejně jako v celostátu vyplnit díru na mediálním trhu."

Kde se vlastně vzal v Olomouci Hlídací pes?
Olomoucký Hlídací Pes je jeden z projektů Ústavu nezávislé žurnalistiky. Po té, co se osvědčila práce centrální redakce, vznikl nápad, že by bylo vhodné expandovat do regionů. Olomoucká pobočka se vykrystalizovala z redakce studentského webu Houpací Osel, který vznikl z popudu studentů olomoucké žurnalistiky. Osel se psem spolupracoval již řadu měsíců externě, jelikož oba projety startovaly ve stejné době. Centrální zkušení redaktoři s námi byli spokojení a svěřili nám tuhle velkou zodpovědnost a zároveň neuvěřitelnou příležitost.

Jaká je role Psa v prostoru regionální žurnalistiky?
Měli bychom, stejně jako v celostátu vyplnit díru na mediálním trhu. Netlačí nás deadliny pro každodenní publikování ani opatrní inzerenti. Jsme nezávislí a můžeme si dovolit psát o čemkoliv. Pochopitleně za užití jasných a korektních novinářských postupů.

O čemkoliv?
Jasně. Dokud lze konkrétní téma zpracovat zodpovědně a profesionálně, tak nás nezajímá, o kom píšeme. Lidé z byznysu, politici nebo univerzita. Je to jedno.

Položím otázku, kterou dostávám sám velmi často. Proč to vlastně děláte?
Mě osobně to baví a neumím si představit, že bych se věnoval něčemu jinému, než novinařině. Mohl bych prohlásit, že píšeme pro větší dobro, ale to bych sklouzl ke skupině novinářů, jejiž boj se proměnil v obyčejný aktivismus a oni diskreditují sami sebe a svou práci. Na druhou stranu, Hlídací Pes se nejmenuje Hlídací Pes jen pro nic za nic. Jde o žurnalistiku ve veřejném zájmu. Ten je pro nás důležitý, ačkoliv jde o trochu vágní pojem. Chceme, aby veřejnost měla všechna dostupná fakta a mohla se pak ve veřejném prostoru lépe orientovat. To je naše hlavní mise.

Je současná regionální žurnalistika na žádoucí úrovni? A nechci, aby ta otázka zněla moc sugestivně.
To záleží kraj od kraje. Regionální žurnalistika trpí stejnými neduhy, jako ta celostátní. Málo peněz, ztráta zájmu o print, časový pres redaktorů, kteří se snaží v první řadě popsat denní zpravodajství reguluje občas zpravodajství na zprávy o zabíjačkách, černou kroniku a krátkou zprávu o zasedání zastupitelstva. Vznikají poslední dobou různé projekty, které se snaží tento systému nabourat, ať už Hanácký Večerník, síť Drben nebo právě Hlídací Pes. Dokud nebude dost peněz, nebude kvalitní novinařina. Je to pořád byznys.

Snažíte se o investigativu. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, a kdo něco dělá, občas se utne. Utnul jste se někdy?

... celý rozhovor najdete v tištěném Hanáckém Večerníku 29.9.2017